Pokus o vtip... tedy o mangu

27. května 2017 v 22:27 | Vědmi |  Výtvarno
Dříve, než se dostanu k samotné podstatě článku, bych tu měla v zásobě několik takových... informací. Takže:
  • Od středy (t.j. 24.5.) mám odmaturováno. Sama jsem tomu dlouho nemohla uvěřit, ale je to tak. Měla jsem štěstí na otázky, daly se nádherně okecat (Č - Sluha dvou pánů, A - Olomoucký kraj, D - Zámořské objevy/Československé vojenské jednotky za WW2, Dějiny umění - Gotika), takže... Konečný výsledek: dohromady "za 4", čili 4x1, a to ještě s maximálním počtem bodů (jak to udělala, to se dodnes neví)
  • Jsem přijatá na obor, na který jsem chtěla - dějiny výtvarného umění. Na to, že testy byly v některých místech vyloženě Tipsport Extraliga, jsem měla překvapivě dobré výsledky :D

  • V červnu budu provádět na zámku v Čechách pod Kosířem. Snad to nedopadne jako v Poslední aristokratce - "Všechno, co zde vidíte, je empír, jdeme dál."
A teď už konečně k tomu, o čem tohle má být :D



Zase jsem dostala jeden z těch svých záchvatů nostalgie, během kterých mám nutkání "otevírat staré hroby" - hrabat se ve starých kresbách nebo komiksech, číst staré povídky... Většinou s tím, že se pak chci sama jít zahrabat za to, že jsem to kdy vyplodila.

Tentokrát jsem si vzpomněla na jednu fanfikci na webkomiks Deník vraha, o které jsem si pamatovala jen tři věci. Postavy, do jakého jsem to napsala sešitu a to, že s největší pravděpodobností stála úplně za prd :D Takže jsem ji začala hledat, obrátila jsem celý pokoj naruby... až jsem ten pitomý sešit konečně našla!

A teď přijde ten dějový zlom.

Ta ff tam nebyla. Několik vytrhaných stránek a skica hlavní postavy, toť vše, co naznačovalo, že vůbec kdy existovala. Myslím, že si umíte představit, jak jsem potom nadávala :D

Každopádně, ta skica mě navečer navedla k tomu, že po lehkém prohledání příslušného oddílu vzpomínek zkusila znovu nakreslit obě ženské OC, které tam měly vystupovat. Rovnou jsem se během toho nostalgického záchvatu jen tak decentně prohrábla několika starými kresbičkami z dob, kdy se můj kreslicí styl začal rapidně měnit a pomalu a bolestivě posouvat dnešním směrem, čili z dob, kdy jsem se snažila o jakousi pseudomangu.

A výsledek?


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sabča Sabča | Web | 27. května 2017 v 22:35 | Reagovat

ahoj prosím podívej se na můj blog
rozhodla jsem se pomoct jednomu nemocnému klukovi a sama na to nestačím budu ráda když se i ty připojíš :D

2 adís adís | E-mail | Web | 27. května 2017 v 22:39 | Reagovat

Páni, to je dokonalé! :O Moc krásné postavičky, hlavně úžasné ztvárnění té první. :3 Když si kreslím já postavy do příběhů, vždy to odpadne katastrofálně; takže si dělám jen slabé náčrty (které nevypadají vůbec lidsky) s popisy, které jsou tam snad nejčastěji než samotná kresba xDD
Každopádně moc pěkné a gratulace při maturitě! :33

3 Vědmi Vědmi | Web | 27. května 2017 v 23:18 | Reagovat

[1]: No, proč ne, času mi to neubere a proč bych taky nemohla udělat něco pro druhé, že ano...

[2]: Děkuju :D Já to mám právě přesně naopak - než bych se nervovala s popisem, mám rychleji udělanou tu skicu, nejčastěji i v barvě :D

4 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 28. května 2017 v 20:58 | Reagovat

Gratuluju k maturitě i přijetí na vysněný obor! :) Byla jsem podobně překvapená, když mě vzali na češtinu do Prahy. Na test jsem hleděla, jako by byl psaný čínsky - a oni mě vzali. :D (Plot twist: stejně jsem šla do Brna :D)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama